
A zdálo se mi...

...že vařím nějaký tajemný lektvar, napiju se ho a přemněním se v...

v...no, já vlastně žádnou změnu necítila. Asi to byla jenom normální voda. Ale měla takovou divnou chuť, trošku medovou.

Mávla jsem rukou a vydala se na obchůzku do města. Kráčím volným krokem, vdechuji vůni přírody, až vrazím hlavou do květináče.
"Au!"vyjekla jsem a otevřela oči.

Je to Květčino květinářství. Vešla jsem dovnitř, pozdravit svou dlouholetou kamarádku.
"Ahoj. Co by sis přála?Žlutý květ?"mile se mne otáže drobná holčička za pultem. Květka
"Ne, jen jsem tě chtěla navštívit."odvětím na to.
"My se.. známe?"ptá se překvapeně Květka.
"No... ano, to jsem přece já,"nechápavě odpovídám "Violet."
"Jejda, promiň,"usměje se "já tě nepoznala."odmlčí se "vypadáš jinak."
Cože? Vypadám stejně jako před dvěma lety.
Ledaže..."Ledaže..." bezmyšlenkovitě vyhrknu a pádím k zdcadlu.

"Sakra."Já teda vypadám. :o(
Květinářství se rozplynulo a já se oběvila zpět u kotlíku.

Přistoupila ke mě čarodějka.
"Víš co bylo špatně?"
Pokračování příště!!!
já myslím že tam měla přidat nějakou surovinu...asi žlutý květ a nebude tak vypadat pořád.Najde protilék ,tak zatím caw